Sádrokarton – sloužil již starým Egypťanům

Sádru znali již staří Egypťané, kteří ji používali při výstavbě pyramid. Ve středověku sloužila jako spojovací materiál a v éře baroka a rokoka se využívala na různé štukatérské práce. Získávala se z přírodního sádrovce odpařením vody. Koncem 19. století v USA vydali první patent na „prababičku“ sádrokartonové desky, ale trvalo ještě několik desetiletí, než sádrokarton získal podobu, v jaké ho známe dnes.   K výhodám sádrokartonu patří variabilnost využití a nízká hmotnost (200 – 300 kg / m3). Předností sádrokartonových konstrukcí je i suchá a rychlá montáž. Desky se montují pomocí šroubů na základní konstrukci z ocelových profilů nebo ze dřeva, které se připevňují na stěny, k podlaze a stropu. Spáry mezi deskami se vyplňují speciálními tmely.

Všestranné a různorodé využití sádrokartonu

Sádrokarton se uplatňuje tam, kde se vyžaduje minimální zatížení konstrukcí a kde nelze při stavbě použít mokrý proces. Ze sádrokartonu se nejčastěji dělají podhledové konstrukce, vyrovnávající nerovnosti povrchů stropů a stěn, na budování světelného stropu, kde překrývá instalace vedené pod stropem. Ve staré zástavbě se dá využít například ke snížení vysokých stropů, kde se snížením dosáhne úspora tepla a získá se i nový skladovací prostor. Ve starších panelových bytech se jím mohou nahradit bytová jádra z umakartových desek, které již nejsou moderní a často začínají hnít. Sádrokartonové desky se snadno řežou na požadovaný tvar, při zpracování vzniká minimální množství stavebního odpadu a jsou levnější než klasické stavební materiály. Navíc při jejich použití odpadají problémy se statikou, postup práce je rychlý, flexibilní a hospodárný, protože není třeba sekat drážky a průchody pro rozvody. Po skončení práce materiál nemusí schnout a povrch lze ihned upravovat. Kromě toho sádra vytváří v místnosti optimální klima, což ocení zejména alergici a astmatici.

Konstrukce a montáž

Základem systému je sádrokartonová deska složená ze sádrového jádra vyrobeného ze směsi sádry a rozvlákněného papíru či skelných vláken, obaleného speciálním kartonem. Desky se vyrábějí v několika tloušťkách, které se udávají v milimetrech. Na našem trhu se vyskytují kartony v tloušťkách 6,5; 9,5; 12,5; 15 a 18 mm. Nejčastěji se používá tzv. „Stavební deska obyčejná“ 12,5 mm silná. Známe ji například podle označení GKB 12,5, přičemž číslo za písmeny vyjadřuje tloušťku desky. Tlustší desky se používají z protipožárních důvodů, kvůli zvýšení akustické ochrany a odolnosti proti průrazu. Tenčí desky se využívají v tzv. ohýbaných konstrukcích a při suchých omítkách. Další prvek sádrokartonových systémů tvoří profily, označované také jako spodní konstrukce. Slouží jako nosná konstrukce pro sádrokartonové desky a vyrovnávají podklad. Obecně se dělí na profily pro příčky a profily pro podhledy a podkroví. Nejrychlejší a nejspolehlivější způsob, jak přestavět bytové jádro či vybudovat podhled, je objednat si práci u odborné firmy. Práci se sádrokartonem však zvládne i šikovný kutil, který už má s zděním jisté zkušenosti. Práce sice v tomto případě trvá o něco déle, ale na druhé straně se ušetří poměrně hodně finančních prostředků. Je třeba jen zajít do příslušného nákupního centra a vybrat si nejvhodnější tloušťku desek, nosné profily a spárovací hmotu.

Než začneme stavět

Pečlivě je potřeba vybírat zejména nosnou konstrukci a další zesilovací prvky, protože každý výrobce navrhuje svůj vlastní postup, kde uvádí postup ukládání desek a po kolika kusech se musí ukotvit. Je třeba pamatovat i na upevnění závěsných háčků a nosných konstrukcí na stěnu. To je důležité zejména při přestavbě koupelny, protože umyvadlo nemůže ukotvit do sádrokartonové desky, ale jen na konstrukci. Proto je třeba si nejprve udělat plán, kde jsou podrobně zakresleny všechny nosné prvky a podle nich navrhnout řešení konstrukce. Na výsledek práce má vliv i volba způsobu spárování a dodržení pracovního postupu. V některých případech nestačí spárovat pouze pomocí spárovací hmoty, ale také s využitím spárovací pásky. Sádrokartonové desky musí být před započetím práce suché a v oblasti spár očištěné od prachu. Na začištění a překrytí kotvících prvků se používá disperzní tmel.

Využití sádrokartonu v interiéru

Sádrokarton se používá i při vnitřním členění bytu, kde se z něj kromě obložení stěn mohou vytvářet i příčky, police a policové stěny. V halách, předsíních a kuchyních lze sádrokarton použít při budování polic a stropních podhledů. Konečný vzhled ozvláštní finální povrchová úprava (tapeta, strukturovaná omítka, rustikální obklady) i správné osvětlení a nasvícení. V kuchyni se sádrokarton uplatní například při vytváření tzv „zděné kuchyně“, kde se do sádrokartonových modulů nakonec zapustí kuchyňské skříňky. Příčky, polopříčky a částečné předěly místností z tohoto materiálu mohou být atypické – zkosené, oblé i „zubaté“. V domácí kanceláři lze ze sádrokartonu vybudovat knihovnu i kancelářský policový systém na míru. Zajímavé jsou také uzavřené atypické vestavěné skříně v předsíni, které vzniknou zavěšením sádrokartonových desek na kolejničky.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *