Fasáda je ta část stavby, která nejvýrazněji určuje její výslednou podobu. Při výběru fasádního systému a vnější úpravy fasády třeba brát v úvahu nejen estetické hledisko, ale i to, v jakých klimatických podmínkách se stavba nachází. Možností výběru je mnoho – od klasických omítek, přes lícové zdivo, či dnes stále populárnější tzv. zavěšené fasády z kovových materiálů.
Lícové zdivo
Přesné a odolné cihly na fasádách se u nás sice neobjevují v takové hojné míře jako v Nizozemsku či v Anglii, ale pro tento zajímavý a odolný fasádní systém se rozhoduje stále více stavebníků. Tak, jako jiné cihly, jsou i lícovky přírodním produktem. Vyrábějí se v mnoha barevných odstínech a povrchových úpravách. Určité barevné, tvarové i rozměrové odlišnosti jsou pro ně přirozené. Lícové cihly v kombinaci s tepelněizolačním materiálem a nosným zdivem tvoří tzv. sendvičovou zeď, která splňuje přísná kritéria energetické bilance, vzhledu i dlouhodobě zachovaných užitných vlastností. Mezi tepelněizolační vrstvou a lícovým zdivem je vzduchová dutina, která slouží k provětrávání fasády. Výstavba takové obvodové stěny (včetně pohledového lícového zdiva) vyžaduje pečlivou přípravu, rozměření a precizní realizaci. Tloušťka zateplení není omezena, vyžaduje se však návrh kotvení podložený statickými výpočty pro konkrétní skladbu. Fasády z lícových cihel většinou nepotřebují žádnou údržbu. Výjimkou jsou jen extrémně namáhaná místa – stěny u cest, u komínů či cihlové hlavice plotů – zde poslouží impregnace, která zjednoduší čištění, prodlouží životnost a zabrání vzniku výkvětů.
Zelená fasáda – chrání i sluší
Odborníci se stále ještě neumí shodnout na tom, zda převažují pozitiva nebo negativa takového živého kabátu domu, zda rostliny šplhající po fasádě omítce škodí, nebo ne. Je však jisté, že fasáda porostlá přísavníkem, břečťanem či kvetoucími popínavými rostlinami je výrazný dekorativní prvek a dokáže architektonicky pozvednout i projekčně chudé stavby. Popínavé rostliny fasádu chrání před přímým deštěm. Když prší od severu, fasáda pod omítkou zůstává suchá. Dešťové kapky totiž po ostrém úhlu nakloněných listů sklouznou a k fasádě neproniknou. Zelený porost chrání zdi před přímým sluncem, čímž udržuje stabilní mikroklima a odvádí vlhkost. Rostliny stěny chrání před teplotními výkyvy a zpomalují jejich stárnutí. Kvalitní omítce břečťan ani přísavník neublíží. Nedokáží do ní vrůst kořeny břečťanu a ni ji nenaruší ji ani přísavky přísavníku, vylučující kyseliny v mikroskopické vrstvě. Do nekvalitní či zvětralé omítky však kořeny břečťanu vrůstávají a urychlí její rozpad. Další nevýhodou zelené fasády je, že s výjimkou břečťanu popínavého na zimu opadává a tím na část roku ukončí svou krásu i funkčnost.
Dřevěné exteriérové obklady
Správné používání dřevěných exteriérových obkladů předpokládá znalost podmínek namáhání a specifických vlastností dřeva a materiálů na bázi dřeva. Při výběru druhu dřeva rozhoduje prostředí stavby, geometrie budovy, představy architekta a investora, povětrnostní podmínky a jejich vliv na namáhání stavby, požadavky na povrch zvoleného dřeva a jeho snadná údržba, stavební předpisy, použitý tepelněizolační systém, protipožární ochrana a požadavky kladené na spodní konstrukci . Dřevěný exteriérový obklad může být zhotoven:
– Z masivního dřeva s profilováním,
– Z masivního dřeva s krycími lištami,
– Z tlakově impregnovaného dřeva,
– Z cementovovláknitých a cementovotrieskových desek,
– Z velkoplošných materiálů na bázi dřeva,
– Z vytlačovaných vláknitých profilů a panelů,
– Ze šindelů.
Obklady z masivního dřeva
Na tyto obklady lze použít běžné druhy domácích jehličnatých dřevin (smrk, jedle, borovice, modřín, douglaska). Z listnatých dřevin splňuje to může být například dub. Na obklady v náročných klimatických podmínkách se doporučují odolnější druhy exotických dřevin, například sibiřský modřín, skandinávský smrk či červený cedr. Fasádní profily jsou zakončeny lištami, latěmi, resp. krycími deskami.
Obklady z materiálů na bázi dřeva
Z materiálů na bázi dřeva se osvědčily panely z dřevěných vláken spojované cementem. Fasádní a obkladové panely z cementovovláknitých desek jsou vyrobeny ze směsi siliky a cementu, zpevněné mineralizovaným dřevěným vláknem. Desky jsou nehořlavé a odolné proti hnilobě, plísním a napadení škůdci. Kromě využití na konstrukce a obklady vnitřních i vnějších stěn a fasád se používají na stavbách, jakož i na podlahy a výplně balkonů. Desky mohou mít různé zbarvení – přírodní světlešedé, tmavošedé, zelené, žluté, červené a bílé. Mohou se také dodatečně barvit. Nevýhodou je, že nemají kresbu dřeva.
Tlakově impregnované dřevěné obklady
Tlakově impregnované fasádní obklady jsou velmi trvanlivé, s nízkými požadavky na údržbu. Ochranné prostředky na dřevo pronikají dovnitř průřezu dřeva pomocí speciálních tlakových a vakuových postupů. Pro výslednou kvalitu impregnace jsou rozhodující hloubka a množství průniku, použitý ochranný prostředek na dřevo a druh dřeva. Tlaková impregnace se dělá v impregnačních závodech, které mají potřebné technické zařízení. Na tlakově impregnované fasádní obklady jsou vhodné smrk, jedle a borovice.
Tepelně upravené dřevo
Tepelně upravené dřevo (Thermowood) je materiál s inovovanou strukturou dřeva dosaženou jeho tepelnou a vlhkostní úpravou, která zvyšuje jeho trvanlivost a další fyzikální a mechanické vlastnosti. Vyrábí se z řeziva běžných dřevin ve speciálních sušicích komorách při vysokých teplotách. Upravené dřevo lze použít v interiéru i exteriéru, na venkovní obklady fasád, podlahy, stropy, zahradní nábytek, protihlukové bariéry, prvky saun, na ploty, terasy i dětská hřiště. Podle druhu dřeva, délky a intenzity ošetření se při tepelném zpracování více či méně výrazně mění barvy dřeva; tepelně upravené dřevo získá až tmavohnědý odstín připomínající tvrdé dřeviny. Výslednou intenzitu odstínu určuje teplota, kterou se působí na dřevo. Při tepelné úpravě se buněčná struktura dřeva mění tak, že dřevo má větší stabilitu než neupravené dřevo ve stejných klimatických podmínkách (trvanlivost více než 30 let bez použití chemické ochrany). Rozměrové změny jsou jen poloviční. Thermowood má lepší izolační vlastnosti než běžné dřevo sušené v komorových sušárnách. Není však stabilní proti UV záření – materiál šedne stejně jako přírodní dřevo.
Vytlačované vláknité materiály
Vytlačované vláknité materiály (profily a panely) jsou moderní výrobky použitelné v exteriéru. Materiál vzniká jako kombinace dřevních vláken a termoplastu vytlačováním přes kovový profil. Umožňuje pořizovat různé tvary v jednom výrobním procesu. Materiál je odolný proti povětrnosti a absorpci vody. Z termoplastických vláknitých materiálů se vyrábějí podlahy, obklady, zahradní nábytek a ploty, konstrukční a okenní profily, dveřní zárubně, podlahové a stěnové panely. Z ekologického hlediska jsou vytlačované vláknité materiály zcela bezproblémové. Díky použití 90 až 95% přírodních materiálů (dřevních vláken) a jen nepatrného množství organických uhlíkatých pojiv mají tyto výrobky mnoho předností oproti ostatním produktům. Recyklace je lehká a levná, odpadají při ní nákladní procesy na úpravu materiálu před vlastní recyklací. Výrobky z termoplastických vláknitých materiálů se jednoduše rozemelou a po následném zahřátí se mohou ihned zpracovat do nových tvarů. Povrchové úpravy se dělají lakováním, fóliováním, potiskem i dýhováním. Zdroj obrázku: Freeimages.com
VIDEO: Požární odolnost fasádního polystyrenu
Zdroj obrázku: Freeimages.com